Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Narativní konstrukce češství vídeňských Čechů
Berg, Lucie ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Vídeň, kdysi největší české město, kam proudily za prací v 19. a na začátku 20. století stovky řemeslníků, námezdních dělníků a služebnictva především z českého a moravského jihu. Někteří se postupně vraceli zpátky do Čech a na Moravu, jiní ve Vídni zůstali natrvalo a kompletně se asimilovali. Předmětem této práce jsou ale potomci těch lidí, kteří ve Vídni zůstali natrvalo a vztah k české kultuře a češství si udrželi. Na základě devatenácti biograficky orientovaných vyprávění, získaných v květnu a červnu roku 2015 ve Vídni, jsou v práci představeny způsoby, jakými vypravěči konstruují svou etnickou/národní a kolektivní identitu, a komunikativní paměť. Vypravěči jsou zástupci starousedlých vídeňských Čechů, kteří mluví česky, účastní se spolkového života menšiny a jejichž alespoň jeden předek českého původu přišel do Vídně nejpozději před 2. světovou válkou. Na základě roku svého narození byli přiřazeni do konkrétní generace: meziválečné, válečné, střední a nejmladší. Každé generaci je věnována jedna kapitola, v niž jsou představeni její zástupci a způsoby, jakými se identifikují, zda a jakou budují kolektivní identitu a jaké jsou jimi sdílená specifická témata, která jsou pro danou generaci charakteristická. V rámci této práce je také představena historie české menšiny ve Vídni a pozornost je...
The Construction of a Historical Reality in Jean Froissart's Chronicles
Soukupová, Věra ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Doudet, Estelle Cathrine (oponent) ; Croenen, Godfried (oponent)
Shrnutí Konstrukce historické reality v díle kronikáře Jeana Froissarta Jean Froissart je jeden z nejslavnějších středověkých kronikářů, jenž se těší všeobecnému uznání pro literární hodnotu svého historiografického díla, méně však pro věrohodnost svého vyprávění. Náš výzkum se vydal po stopách badatelů, jejichž snaha směřovala k rehabilitaci tohoto autora : jeho studium nevychází z principů, které určují naše porozumění historii jakožto akademické disciplíně, nýbrž z konceptuálních proudů, které ovlivňovaly psaní dějin ve 14. století, přičemž je samozřejmě zapotřebí vzít v úvahu tradice, na nichž středověká historiografie spočívala. Jinými slovy, cílem naší práce bylo zkoumání Froissartovy "historické dílny". Historiografické dílo Jeana Froissarta je přirozeně zasazeno do určité dobové diskuze o historických žánrech, vztazích mezi formou a pravdou, jíž by vyprávění dějinných událostí mělo být nositelkou, o způsobech, jakým se utváří autorita historického příběhu. Naše zkoumání Froissartových perspektiv a pohledů na psaní historie vychází z průniku tohoto dobového kontextu na jedné straně a individualitou autora na straně druhé. Od počátku jeho kariéry stály v centru kronikářova zájmu otázky nestrannosti a věrohodnosti vyprávění. Froissart proto vypracoval čím dál komplexnější systém referencí, jejichž...
Narativní konstrukce češství vídeňských Čechů
Berg, Lucie ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Vídeň, kdysi největší české město, kam proudily za prací v 19. a na začátku 20. století stovky řemeslníků, námezdních dělníků a služebnictva především z českého a moravského jihu. Někteří se postupně vraceli zpátky do Čech a na Moravu, jiní ve Vídni zůstali natrvalo a kompletně se asimilovali. Předmětem této práce jsou ale potomci těch lidí, kteří ve Vídni zůstali natrvalo a vztah k české kultuře a češství si udrželi. Na základě devatenácti biograficky orientovaných vyprávění, získaných v květnu a červnu roku 2015 ve Vídni, jsou v práci představeny způsoby, jakými vypravěči konstruují svou etnickou/národní a kolektivní identitu, a komunikativní paměť. Vypravěči jsou zástupci starousedlých vídeňských Čechů, kteří mluví česky, účastní se spolkového života menšiny a jejichž alespoň jeden předek českého původu přišel do Vídně nejpozději před 2. světovou válkou. Na základě roku svého narození byli přiřazeni do konkrétní generace: meziválečné, válečné, střední a nejmladší. Každé generaci je věnována jedna kapitola, v niž jsou představeni její zástupci a způsoby, jakými se identifikují, zda a jakou budují kolektivní identitu a jaké jsou jimi sdílená specifická témata, která jsou pro danou generaci charakteristická. V rámci této práce je také představena historie české menšiny ve Vídni a pozornost je...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.